Spastická paréza

Spastická paréza je nervosvalové onemocnění charakterizované hyperextenzí (nadměrným natažením) jedné nebo obou pánevních končetin skotu. Hyperextenze je způsobená současnou kontrakcí přitahovačů a ohybačů končetin. Sporadicky se vyskytuje u mléčných i masných plemen, kdy nejčastěji jsou postižena zvířata se strmým zaúhlením hlezenního kloubu. Přesná příčina a dědičnost tohoto onemocnění není doposud zcela jasná, ale pravděpodobně se jedná o nemoc kódovanou recesivními geny s neúplnou penetrací. To znamená, že postižení jedinci nemusí produkovat potomky se stejným onemocněním. Dědičnost tohoto onemocnění je různými autory popisována v rozmezí od 1 do 10 %.

Postižena může být jedna nebo obě pánevní končetiny. Obvykle se první projevy onemocnění podle literatury vyskytují před dosažením 6 měsíců stáří a jen příležitostně se první příznaky objeví až po 1. či 2. roku stáří. Z našich zkušeností se se spastickou parézou setkáváme nejčastěji v období kolem prvního porodu (okolo 2 let stáří). Pravděpodobně v důsledku technologie skupinového odchovu jalovic a nižší individuální péčí, kdy nejsou postižená zvířata včas odhalována.

Klinické projevy onemocnění vyplívají ze spazmu především gastrocnemického svalu, který se nachází na zadní straně stehna a upíná se na hlezenní kloub. Tím vytváří společně s povrchovým ohybačem Achillovu šlachu. Mezi klinické projevy onemocnění patří hyperextenze hlezenního a kolenního kloubu (strmý postoj). Končetina je propnutá a posunuta kaudálně (více dozadu) oproti druhé končetině (pokud se nejedná o oboustranné postižení). Tím dochází k dojmu, že je končetina opticky kratší. Pokud spazmus přetrvává, můžeme pozorovat kyvadlové pohyby končetiny ve stoje i v pohybu. V případě jednostranného postižení, je váha přenášena na zdravou končetinu, která je držena více ve středu těla z důvodu držení rovnováhy. Onemocnění by se mohlo zaměnit s fixací čéšky, ale na rozdíl od ní se dá koleno při spastické paréze mechanicky ohnout. Další možností k určení správné diagnózy je rentgenologické vyšetření.

Spastická paréza je pro zvíře nepříjemný stav, kdy není schopno zcela ovládat svoji končetinu. Zvíře častěji odpočívá, méně častěji vstává ke krmení, má nižší užitkovost a někteří jedinci mají problém fungovat např. na roštech nebo nechtějí lehat do postýlek. Často dochází k onemocnění druhé končetiny z důvodu nadměrného zatěžování. Tyto zvířata jsou brzy vyřazena z chovu, a proto se stávají pro chovatele neekonomická.

Pokud se už onemocnění vyskytne, pak je jedinou možností chirurgický zákrok. Je možné provést buď neurectomii (vyjmutí) tibiálního nervu nebo námi preferovaná metoda - úplná tenotomie (přetnutí) šlach gastrocnemiu nad hlezenním kloubem. Její hlavní výhodou je relativní snadnost zákroku, menší invazivnost a nižší riziko návratu onemocnění. Zákrok se provádí na ležícím zvířeti v celkové anestezii a spočívá v provedení 10 cm dlouhé incize v průběhu Achillovy šlachy, následovaná tenotomii a suturou podkoží a kůže. Celý zákrok trvá v rozmezí od 20 do 30 minut v závislosti na stavu šlach tvořících Achillovu šlachu. Operovaný jedinec je schopný krátce po zákroku vstát a operovanou končetinu v hlezenním kloubu ohýbat. Po dobu 5 dnů je zvíře medikováno antibiotiky a 3 dny nesteroidními antiflogistiky. Již krátce po operaci by měla být chůze pro zvíře komfortnější.

Prevencí výskytu spastické parézy u skotu je především znalost jejích klinických projevů. Je třeba pravidelně kontrolovat končetiny zvířat, které zařazujeme do chovu. Jalovice a krávy, které mají strmý postoj se do poručuje připouštět býky s větším zaúhlením v hlezenním kloubu.